Splatnost faktury - pravidla, lhůty a zákon v roce 2026

Splatnost faktury rozhoduje o tom, kdy dostanete zaplaceno. Přesto ji spousta podnikatelů nastavuje "od oka" a netuší, že zákon stanovuje jasné limity, automatický nárok na úrok z prodlení i paušální náhradu 1 200 Kč za každou opožděnou platbu. V tomto článku najdete kompletní pravidla splatnosti podle občanského zákoníku, aktuální sazby úroků z prodlení pro rok 2026 a přesný postup, co dělat, když odběratel nezaplatí.

Co v článku najdete

• Jaká je zákonná splatnost faktury
• Jak správně nastavit splatnost
• Od kdy se počítá splatnost
• Úroky z prodlení v roce 2026
• Paušální náhrada nákladů 1 200 Kč
• Co dělat, když odběratel nezaplatí
• Prevence neplatičů
• Nedobytné pohledávky a daně
• Časté otázky

Jaká je zákonná splatnost faktury

Nejčastější mýtus zní, že zákon nařizuje 14denní splatnost. Není to pravda. Čtrnáct dní je jen obchodní zvyklost. Skutečná pravidla stanovuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, konkrétně § 1963.

Když splatnost není sjednána: 30 dní

Pokud splatnost neuvedete ve smlouvě ani na faktuře, platí podle § 1963 odst. 1 občanského zákoníku, že cena je splatná do 30 dnů ode dne:

• doručení faktury (nebo jiné výzvy k zaplacení) dlužníkovi, nebo
• obdržení zboží či služby, podle toho, který den nastal později, nebo
• převzetí či ověření plnění, pokud smlouva nebo zákon ujednává převzetí nebo ověření řádnosti plnění a faktura byla doručena před ním či při něm.

Jednoduše řečeno: i faktura bez data splatnosti je platná a splatná nejpozději za 30 dní.

Mezi podnikateli (B2B): maximálně 60 dní

Podnikatelé si mohou sjednat splatnost delší než 30 dní, ale podle § 1963 odst. 2 občanského zákoníku smí přesáhnout 60 dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Ujednání, které by drobného dodavatele nutilo čekat na peníze třeba 120 dní bez rozumného důvodu, může soud posoudit jako neplatné.

Veřejný zadavatel: 30 dní, výjimečně 60

Je-li dlužníkem stát, obec, kraj nebo jiná veřejnoprávní korporace (veřejný zadavatel), platí maximální splatnost 30 dní. Delší dobu splatnosti, nejvýše však 60 dnů, lze sjednat jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku. Toto pravidlo chrání dodavatele veřejného sektoru a vychází z evropské směrnice 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám.

Faktura pro spotřebitele

Vůči spotřebiteli (nepodnikateli) zákon maximální splatnost nestanovuje. Řídí se dohodou, obvykle platbou předem, na dobírku nebo krátkou splatností.

Přehled lhůt splatnosti podle zákona

Situace	Lhůta splatnosti	Právní základ
Splatnost nesjednána	30 dní od doručení faktury/dodání	§ 1963 odst. 1 OZ
B2B s dohodou	Do 60 dní (déle jen výjimečně)	§ 1963 odst. 2 OZ
Veřejný zadavatel	30 dní (max. 60 při zvláštním odůvodnění)	§ 1963 odst. 2 OZ
Spotřebitel	Bez zákonného limitu, dle dohody	obecná smluvní volnost
Mezinárodní obchod	Dle smlouvy a rozhodného práva	směrnice 2011/7/EU

Jak správně nastavit splatnost

Nejběžnější lhůty v praxi

• 7 dní - drobné zakázky, řemeslné práce, jednorázové služby
• 14 dní - nejrozšířenější standard mezi českými OSVČ a malými firmami
• 30 dní - korporace a větší firmy se schvalovacími procesy
• 60 dní - zákonné maximum pro běžné B2B vztahy

Doporučení podle typu podnikání

Freelanceři a konzultanti: 10-14 dní. Služba je dodaná, není důvod čekat déle.

Řemeslníci: 7-14 dní. Materiál jste zaplatili ze svého, potřebujete peníze na další zakázku. U větších zakázek si sjednejte zálohu 30-50 %.

Dodavatelé korporací: 30 dní. Velké firmy mají interní schvalovací kolečka; kratší splatnost stejně nedodrží a jen si zkomplikujete vztah.

Opakovaná spolupráce: splatnost zakotvěte ve smlouvě, ne jen na faktuře. Smluvní ujednání má přednost a předejdete sporům.

Datum splatnosti, QR kód i všechny povinné náležitosti za vás pohlídá generátor faktur online. Pokud si nejste jistí, co všechno na doklad patří, projděte si vzor faktury se všemi náležitostmi.

Od kdy se počítá splatnost

Lhůta splatnosti běží ode dne doručení faktury odběrateli, případně od dodání zboží či služby, pokud fakturu doručíte dříve. Z toho plynou tři praktické závěry:

1. Posílejte faktury elektronicky. E-mail s fakturou je okamžitě doručený a máte o tom záznam. U poštovní zásilky se doručení prokazuje hůře a lhůta začíná běžet později.
2. Evidujte datum odeslání. Při sporu o úrok z prodlení musíte prokázat, kdy se faktura k dlužníkovi dostala.
3. Obstrukce nepomohou dlužníkovi. Pokud odběratel záměrně maří doručení faktury, splatnost se počítá ode dne, kdy mu byla poprvé nabídnuta k převzetí.

Připadne-li den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je podle § 607 občanského zákoníku posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Úroky z prodlení v roce 2026

Nezaplatí-li dlužník včas, vzniká vám automaticky ze zákona nárok na úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). Nemusíte ho mít sjednaný ve smlouvě ani uvedený na faktuře.

Aktuální sazba

Výši zákonného úroku určuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb.: odpovídá ročně repo sazbě ČNB platné pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Sazba se zafixuje na celou dobu prodlení; pozdější změny repo sazby už ji nemění.

Zákonný úrok z prodlení v roce 2026

Prodlení vzniklo	Repo sazba ČNB (rozhodný den)	Úrok z prodlení
1. 1. - 30. 6. 2026	3,50 % (k 1. 1. 2026)	11,50 % ročně
od 1. 7. 2026	3,75 % (k 1. 7. 2026, zvýšení z 19. 6. 2026)	11,75 % ročně

Příklad výpočtu

Faktura na 50 000 Kč se splatností 10. 7. 2026, dlužník zaplatil o 30 dní později. Prodlení vzniklo v druhém pololetí 2026, platí tedy sazba 11,75 % ročně:

Úrok = 50 000 × 0,1175 × (30 / 365) = 483 Kč

Za každý den prodlení tedy naskakuje zhruba 16 Kč. U menších částek to není mnoho, ale u faktury na 500 000 Kč jde o 161 Kč denně a téměř 4 800 Kč měsíčně.

Smluvní úrok z prodlení

Ve smlouvě si můžete sjednat i vyšší úrok. Nesmí však být v rozporu s dobrými mravy; judikatura obvykle toleruje smluvní úrok kolem 0,05 % denně (cca 18 % ročně), extrémní sazby soudy moderují nebo prohlásí za neplatné.

Paušální náhrada nákladů 1 200 Kč

Vedle úroku z prodlení máte u podnikatelských vztahů (B2B a vůči veřejným zadavatelům) nárok na minimální paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč za každou opožděně zaplacenou fakturu. Stanovuje ji § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1972 občanského zákoníku a směrnici 2011/7/EU.

Nárok vzniká automaticky, jakmile se dlužník dostane do prodlení, a nemusíte prokazovat, že vám nějaké náklady skutečně vznikly. Pokud byly vaše reálné náklady na vymáhání vyšší (advokát, inkasní agentura), můžete požadovat i rozdíl.

Co dělat, když odběratel nezaplatí

Vzor první upomínky

Dobrý den, dovolujeme si Vás upozornit, že faktura č. 2026-003 ze dne 19. 3. 2026 na částku 25 000 Kč byla splatná 2. 4. 2026 a dosud nebyla uhrazena. Prosíme o platbu na účet 1234567890/0100, VS 2026003. Pokud jste již uhradili, považujte tuto zprávu za bezpředmětnou. Děkujeme.

Předžalobní výzva

Předžalobní výzvu pošlete nejméně 7 dní před podáním žaloby na poslední známou adresu dlužníka (§ 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). Bez ní vám soud nemusí přiznat náhradu nákladů řízení, i když spor vyhrajete. Ve výzvě uveďte dlužnou částku, vyčíslený úrok z prodlení, paušální náhradu a upozornění na soudní vymáhání.

Soudní vymáhání

• Elektronický platební rozkaz (EPR): pro peněžité pohledávky do 1 000 000 Kč. Soudní poplatek činí 4 % z vymáhané částky, minimálně 400 Kč (položka 2 sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Podává se elektronicky a u nesporných pohledávek je rozhodnuto bez jednání.
• Platební rozkaz / žaloba: pro vyšší nebo sporné částky, poplatek zpravidla 5 % z žalované částky.
• Rozhodčí řízení: jen pokud máte ve smlouvě platnou rozhodčí doložku.

Náklady řízení včetně soudního poplatku a odměny advokáta hradí při úspěchu ve sporu dlužník.

Prevence neplatičů

Prověřte si odběratele předem

• ARES (ares.gov.cz) - existence firmy, sídlo, IČO, statutární orgány
• Obchodní rejstřík (justice.cz) - účetní závěrky ve sbírce listin napoví, jak je na tom firma finančně
• Insolvenční rejstřík (isir.justice.cz) - zdarma zjistíte, zda odběratel není v insolvenci
• Registr plátců DPH - nespolehlivý plátce DPH je varovný signál

Nastavte si systém

Sledujte splatnosti všech vydaných faktur a upomínejte okamžitě, ne až za měsíc. Statisticky platí: čím starší pohledávka, tím nižší šance na zaplacení. Pomůže vám přehledná fakturace online, kde máte všechny vystavené doklady a jejich splatnosti na jednom místě.

Smluvní zajištění

• záloha 30-50 % u zakázek nad rámec běžného objemu,
• smluvní pokuta za prodlení sjednaná písemně,
• výhrada vlastnického práva ke zboží do úplného zaplacení,
• u rizikových odběratelů platba předem.

Nedobytné pohledávky a daně

Když pohledávku nevymůžete, nemusí být ztráta konečná. Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, umožňuje účetním jednotkám tvořit daňově uznatelné opravné položky:

• pohledávka více než 18 měsíců po splatnosti: opravná položka do 50 % hodnoty (§ 8a),
• pohledávka více než 30 měsíců po splatnosti: opravná položka do 100 % hodnoty (§ 8a),
• drobné pohledávky do 30 000 Kč vůči jednomu dlužníkovi: 100 % už po 12 měsících po splatnosti (§ 8c).

Podmínkou je, že pohledávka byla při vzniku zaúčtována do výnosů a zdaněna. OSVČ s daňovou evidencí opravné položky netvoří; ty daní příjmy až při zaplacení, takže je nezaplacená faktura daňově nezatíží.

Plátci DPH mohou navíc za podmínek § 46 a násl. zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, provést opravu základu daně u nedobytné pohledávky (typicky při exekuci či insolvenci dlužníka) a získat odvedené DPH zpět.

Časté otázky

Jaká je zákonná splatnost faktury, když není nic sjednáno?

30 dní od doručení faktury dlužníkovi, případně od dodání zboží či služby, nastalo-li později (§ 1963 občanského zákoníku).

Může mít faktura splatnost delší než 60 dní?

Mezi podnikateli ano, ale jen pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. V praxi to musí ospravedlnit povaha závazku; jednostranně vnucená splatnost 90 či 120 dní může být neplatná.

Kolik činí úrok z prodlení v roce 2026?

U prodlení vzniklého v prvním pololetí 2026 je to 11,50 % ročně, u prodlení od 1. 7. 2026 pak 11,75 % ročně (repo sazba ČNB k prvnímu dni pololetí + 8 procentních bodů dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

Musím mít úrok z prodlení uvedený na faktuře?

Ne. Nárok na zákonný úrok z prodlení i na paušální náhradu 1 200 Kč vzniká automaticky ze zákona, jakmile je dlužník v prodlení.

Co když datum splatnosti připadne na víkend?

Posledním dnem lhůty je nejbližší následující pracovní den (§ 607 občanského zákoníku). Dlužník tedy není v prodlení, zaplatí-li v pondělí po víkendové splatnosti.

Je faktura bez data splatnosti platná?

Ano. Datum splatnosti není povinnou náležitostí faktury; bez něj platí zákonná 30denní lhůta. Uvádět ho ale důrazně doporučujeme, předejdete nedorozuměním.

Kdy se promlčí nárok z nezaplacené faktury?

Obecná promlčecí lhůta činí 3 roky od splatnosti (§ 629 občanského zákoníku). Po jejím uplynutí soud pohledávku nepřizná, vznese-li dlužník námitku promlčení. S vymáháním proto neotálejte.

Zdroje a reference

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1963 (splatnost ceny), § 1970 (úrok z prodlení), § 1972, § 607, § 629 - https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
• Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky - https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-351
• Česká národní banka: Výpočet úroků z prodlení - https://www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy/Vypocet-uroku-z-prodleni/
• Česká národní banka: Vývoj 2T repo sazby - https://www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy/Jak-se-vyvijela-dvoutydenni-repo-sazba-CNB/
• Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 142a (předžalobní výzva) - https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99
• Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích - https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-549
• Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, § 8a a § 8c - https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-593
• Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 46 (nedobytné pohledávky) - https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-235
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích