Spolupracující osoba patří mezi nejvýhodnější legální nástroje daňové optimalizace, které český zákon nabízí podnikajícím fyzickým osobám. Princip je jednoduchý: část svých příjmů a výdajů z podnikání "převedete" na manžela, manželku nebo jiného člena společně hospodařící domácnosti. Tím rozložíte základ daně na dvě osoby, využijete druhou slevu na poplatníka a často se vyhnete i 23% sazbě daně. Zároveň ale platí, že rozdělení příjmů má háčky, o kterých většina článků mlčí: minimální vyměřovací základy pojistného mohou úsporu částečně nebo úplně smazat. V tomto průvodci najdete přesné podmínky podle § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, limity pro rok 2026, poctivé výpočty včetně pojistného a návod na přihlášení krok za krokem.
Co v článku najdete
- Co je spolupracující osoba
- Kdo může být spolupracující osobou
- Limity pro rozdělení příjmů v roce 2026
- Kolik ušetříte: praktické příklady
- Pozor na minimální vyměřovací základy
- Kdy se rozdělení vyplatí a kdy ne
- Jak spolupracující osobu přihlásit
- Vedlejší činnost spolupracující osoby
- Spolupracující osoba vs. zaměstnání manžela
- Nejčastější chyby a rizika
- Časté otázky
- Zdroje a reference
Co je spolupracující osoba
Jednoduše řečeno: spolupracující osoba je člen vaší domácnosti, který vám s podnikáním pomáhá a na kterého v daňovém přiznání převedete část příjmů a výdajů. Nejde o zaměstnance ani o společníka. Spolupracující osoba nepotřebuje vlastní živnostenské oprávnění a nevystavuje vlastní faktury, veškerou fakturaci dál řešíte vy jako podnikatel, například přes online generátor faktur.
Odborně: institut upravuje § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP). Příjmy a výdaje ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP (kromě podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti) lze rozdělit na spolupracující osobu, přičemž u ní se tyto příjmy a výdaje daní jako příjmy ze samostatné činnosti. Spolupráce musí být skutečná, byť může mít podobu administrativy, účetnictví, komunikace se zákazníky, rozvozu zboží nebo jiných pomocných prací.
Kdo může být spolupracující osobou
Kdo může být spolupracující osobou podle § 13 ZDP
- Manžel nebo manželka (i bez společné domácnosti, stačí manželství)
- Osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti (druh, družka, dospělé dítě, rodič)
- Člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu podle § 700 občanského zákoníku
Spolupracující osobou naopak nemůže být:
- dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
- dítě v kalendářních měsících, ve kterých na něj uplatňujete daňové zvýhodnění,
- manžel či manželka v měsících, kdy na něj/ni uplatňujete slevu na manžela,
- poplatník, který zemřel, a poplatník v paušálním režimu (paušální daň).
Prakticky nejčastější kombinace je OSVČ a manželka či manžel na rodičovské dovolené, protože tam se sčítá hned několik výhod: nevyužitá sleva na poplatníka, vedlejší činnost pro pojistné a žádný vlastní příjem, který by rozdělení "zdražil".
Limity pro rozdělení příjmů v roce 2026
Zákon omezuje, kolik lze na spolupracující osobu převést. Limity se od roku 2015 nemění a platí beze změny i pro rok 2026.
Limity rozdělení podle § 13 odst. 2 a 3 ZDP
| Parametr | Manžel / manželka | Ostatní spolupracující osoby |
|---|---|---|
| Maximální podíl příjmů a výdajů | 50 % | 30 % |
| Maximální převedený zisk za rok | 540 000 Kč | 180 000 Kč |
| Maximální převedený zisk za každý započatý měsíc spolupráce | 45 000 Kč | 15 000 Kč |
Pokud spolupracujete s více osobami najednou (například s manželkou a dospělým synem), musí být podíl příjmů a výdajů u všech spolupracujících osob v úhrnu stejný a celkově platí limit 30 % a 180 000 Kč. Kombinace "50 % na manželku plus 30 % na syna" tedy možná není.
Poměr příjmů a výdajů musí být totožný
Na spolupracující osobu se převádí příjmy i výdaje ve stejném poměru. Nemůžete převést 50 % příjmů a jen 30 % výdajů. Rozdělujete-li 40 % příjmů, rozdělujete i 40 % výdajů. Rozdělit lze i příjmy při uplatnění paušálních výdajů, převádí se pak podíl na příjmech i na paušálních výdajích.
Důležitý detail: limit 540 000 Kč (resp. 180 000 Kč) se vztahuje na rozdíl převedených příjmů a výdajů, tedy na převedený zisk. Při paušálních výdajích 60 % tak můžete na manželku převést 50 % příjmů až do celkových příjmů 2 700 000 Kč (50 % z příjmů 2 700 000 minus 50 % z výdajů 1 620 000 = 540 000 Kč). Pozor ovšem na strop paušálních výdajů: 60% paušál lze uplatnit maximálně z příjmů 2 000 000 Kč, tedy nejvýše 1 200 000 Kč.
Kolik ušetříte: praktické příklady
Úspora vzniká ze tří zdrojů:
- Druhá sleva na poplatníka 30 840 Kč ročně, kterou by osoba bez příjmů jinak nevyužila.
- Vyhnutí se 23% sazbě daně, která se v roce 2026 platí ze základu daně nad 1 762 812 Kč (36násobek průměrné mzdy 48 967 Kč).
- Nižší pojistné jen ve specifických situacích, typicky když spolupracující osoba vykonává vedlejší činnost a její podíl zisku zůstane pod rozhodnou částkou 117 521 Kč.
Od roku 2024 se sociální pojištění OSVČ počítá z 55 % základu daně (dříve 50 %), zdravotní pojištění z 50 % základu daně. Protože pojistné roste se ziskem lineárně, samotné rozdělení zisku na dvě osoby pojistné nesníží, pokud jsou obě nad minimálními vyměřovacími základy. Úspora je pak čistě daňová.
Příklad 1: manželka na rodičovské, převod 16 %
OSVČ s příjmy 1 800 000 Kč a paušálními výdaji 60 % (1 080 000 Kč) má základ daně 720 000 Kč. Manželka je na rodičovské dovolené (spolupráce = vedlejší činnost) a převedeme na ni 16 %, aby její podíl zisku 115 200 Kč zůstal pod rozhodnou částkou 117 521 Kč.
Bez rozdělení:
| Položka | Částka |
|---|---|
| Základ daně | 720 000 Kč |
| Daň 15 % minus sleva 30 840 Kč | 77 160 Kč |
| Sociální pojištění (29,2 % z 55 % ZD) | 115 632 Kč |
| Zdravotní pojištění (13,5 % z 50 % ZD) | 48 600 Kč |
| Celkem daň a odvody | 241 392 Kč |
S rozdělením 16 % na manželku:
| Položka | OSVČ (84 %) | Manželka (16 %) |
|---|---|---|
| Základ daně | 604 800 Kč | 115 200 Kč |
| Daň po slevě na poplatníka | 59 880 Kč | 0 Kč |
| Sociální pojištění | 97 131 Kč | 0 Kč (vedlejší činnost pod rozhodnou částkou) |
| Zdravotní pojištění | 40 824 Kč | 7 776 Kč (bez minima, vedlejší činnost) |
| Celkem | 197 835 Kč | 7 776 Kč |
Celkem rodina zaplatí 205 611 Kč místo 241 392 Kč. Roční úspora: 35 781 Kč, a to při převodu pouhých 16 % příjmů.
Příklad 2: vysoké příjmy a 23% sazba, převod 50 %
OSVČ s příjmy 3 000 000 Kč a paušálními výdaji 60 % (strop 1 200 000 Kč) má základ daně 1 800 000 Kč, tedy nad hranicí 1 762 812 Kč pro 23% sazbu. Manželka na rodičovské, převod 50 % (převedený zisk 900 000 Kč překračuje limit 540 000 Kč, proto reálně převedeme jen 30 %, viz níže; pro ilustraci progresivního efektu nejprve počítejme bez limitu):
- Bez rozdělení: daň 242 135 Kč, sociální 289 080 Kč, zdravotní 121 500 Kč, celkem 652 715 Kč.
- Při rozdělení na dvě osoby s vlastními slevami vychází daň celkem 208 320 Kč, pojistné zůstává v úhrnu stejné (obě osoby jsou nad minimy). Daňová úspora cca 33 800 Kč.
V praxi však u tohoto příjmu narazíte na strop 540 000 Kč převedeného zisku: převést lze maximálně 30 % (zisk 540 000 Kč). I tak získáte druhou slevu na poplatníka 30 840 Kč a stáhnete svůj základ daně na 1 260 000 Kč, hluboko pod hranici 23% sazby. Kombinovaná úspora zde vychází zhruba na 39 000 Kč ročně.
Kde je skutečná úspora
Hlavní úspora u spolupracující osoby plyne z druhé slevy na poplatníka (30 840 Kč), z úniku před 23% sazbou daně a u vedlejší činnosti pod rozhodnou částkou i z nulového sociálního pojištění spolupracující osoby. Naopak samotné "rozpůlení" zisku mezi dvě OSVČ v hlavní činnosti pojistné nesníží, spíše ho kvůli minimům zvýší.
Pozor na minimální vyměřovací základy
Toto je nejčastěji zamlčovaná past. Spolupracující osoba je pro účely pojistného OSVČ. Pokud pro ni spolupráce představuje hlavní činnost (není zaměstnaná, není na rodičovské, nestuduje, nepobírá důchod), platí pro ni minimální vyměřovací základy:
- sociální pojištění: minimální záloha 5 720 Kč měsíčně (68 640 Kč ročně) v roce 2026, u OSVČ v prvním a druhém roce podnikání 3 575 Kč,
- zdravotní pojištění: minimální záloha 3 306 Kč měsíčně (39 672 Kč ročně) v roce 2026.
Vraťme se k příkladu se základem daně 720 000 Kč a spočítejme rozdělení 50 na 50, pokud by manželka spolupráci vykonávala jako hlavní činnost. Každý má základ daně 360 000 Kč, ale 55 % z něj (198 000 Kč) je pod ročním minimálním vyměřovacím základem pro sociální pojištění (235 044 Kč) a 50 % z něj (180 000 Kč) je pod minimem pro zdravotní pojištění (293 802 Kč). Oba tedy platí pojistné z minim: dohromady 262 914 Kč včetně daně, což je o více než 21 000 Kč hůře než bez rozdělení. Podrobněji o minimech píšeme v článku o minimálních zálohách OSVČ v roce 2026.
Závěr: procento rozdělení vždy modelujte. Optimální podíl často není maximálních 50 %, ale takový, aby spolupracující osoba s vedlejší činností zůstala pod rozhodnou částkou, nebo aby ani jeden z vás nespadl pod minimální vyměřovací základy.
Kdy se rozdělení vyplatí a kdy ne
Rozdělení příjmů má největší efekt v těchto situacích:
- Manžel/ka nemá vlastní zdanitelný příjem (rodičovská, domácnost, důchod) a jeho/její sleva na poplatníka by jinak propadla.
- Váš základ daně přesahuje 1 762 812 Kč a hrozí vám 23% sazba.
- Spolupracující osoba splňuje podmínky vedlejší činnosti a její podíl zisku udržíte pod 117 521 Kč, takže neplatí sociální pojištění.
- Chcete manželovi/manželce zajistit důchodové pojištění za dobu, kdy by jinak nebyl/a pojištěn/a (zde jde o benefit, ne o úsporu).
| Situace | Proč se rozdělení nevyplatí |
|---|---|
| Manžel/ka má vlastní vysoký příjem | Převedený zisk se přidaní jeho/její sazbou, sleva na poplatníka už je využita |
| Uplatňujete slevu na manžela/manželku (24 840 Kč) | Slevu nelze uplatnit za měsíce, kdy je manžel/ka spolupracující osobou |
| Spolupracující osobou má být dítě, na které čerpáte daňové zvýhodnění | Za tyto měsíce je rozdělení vyloučeno, museli byste se zvýhodnění vzdát |
| Jste v paušálním režimu (paušální daň) | Poplatník v paušálním režimu příjmy rozdělovat nesmí, srovnejte v článku paušální daň 2026 |
| Nízký základ daně a spolupráce jako hlavní činnost | Minimální zálohy pojistného úsporu smažou |
Jak spolupracující osobu přihlásit
Krok za krokem: přihlášení spolupracující osoby
Administrativa je jednorázová a zvládnete ji online. Samotná fakturace se nemění: klientům dál fakturujete pouze vy, ideálně přes fakturu online zdarma, spolupracující osoba žádné doklady nevystavuje. Pokud si chcete zkontrolovat náležitosti dokladů, pomůže vám vzor faktury pro OSVČ.
Vedlejší činnost spolupracující osoby
Spolupráce se pro pojistné posuzuje jako vedlejší samostatná výdělečná činnost podle § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, pokud spolupracující osoba zároveň:
- je zaměstnaná (zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění),
- pobírá rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství, případně pečuje o dítě do 4 let,
- má nárok na invalidní důchod nebo pobírá starobní důchod,
- je nezaopatřeným dítětem (typicky student do 26 let).
Výhody vedlejší činnosti v roce 2026:
- Sociální pojištění se neplatí vůbec, pokud podíl zisku spolupracující osoby nepřesáhne rozhodnou částku 117 521 Kč ročně (krátí se o 9 794 Kč za každý měsíc, kdy činnost netrvala).
- Neplatí minimální vyměřovací základy: zdravotní pojištění se počítá ze skutečného zisku, první rok se neplatí ani zálohy.
- Minimální záloha na sociální pojištění u vedlejší činnosti (při překročení rozhodné částky) činí 1 574 Kč měsíčně.
Podrobné podmínky najdete v našem průvodci vedlejší činností OSVČ.
Spolupracující osoba vs. zaměstnání manžela
Podnikatelé někdy zvažují, zda manžela či manželku raději nezaměstnat. Pozor: zákoník práce (§ 318 zákona č. 262/2006 Sb.) zakazuje základní pracovněprávní vztah mezi manžely. Manžela/manželku tedy nelze zaměstnat na pracovní smlouvu, DPP ani DPČ. Srovnání proto dává smysl jen u ostatních členů domácnosti (dospělé děti, rodiče):
Spolupracující osoba vs. zaměstnanec (člen rodiny kromě manžela)
| Kritérium | Spolupracující osoba | Zaměstnanec |
|---|---|---|
| Administrativa | Registrace a 1x ročně přiznání a přehledy | Mzdová agenda každý měsíc |
| Odvody navíc | Žádné odvody zaměstnavatele | Pojistné zaměstnavatele 33,8 % z hrubé mzdy |
| Flexibilita | Podíl lze každý rok změnit, i zpětně v přiznání | Fixní mzda dle smlouvy |
| Nemocenské pojištění | Dobrovolné | Povinné |
| Dovolená a ochrana zákoníkem práce | Ne | Ano |
| Prokazatelný příjem (hypotéka) | Ano, jako OSVČ (daňové přiznání) | Ano, potvrzení o příjmu |
Pro daňovou optimalizaci uvnitř rodiny je institut spolupracující osoby téměř vždy jednodušší a levnější.
Nejčastější chyby a rizika
- Fiktivní spolupráce. Finanční úřad může rozdělení zpochybnit, pokud se spolupracující osoba na činnosti prokazatelně nepodílí. Judikatura správních soudů požaduje reálnou, byť pomocnou účast.
- Překročení limitů. Převod více než 50 % / 540 000 Kč (resp. 30 % / 180 000 Kč) vede k doměření daně s penále.
- Zapomenutá registrace na ČSSZ a zdravotní pojišťovně. Hrozí penále z dlužného pojistného a pokuta za nesplnění oznamovací povinnosti.
- Souběh se slevou na manžela nebo zvýhodněním na dítě. Za měsíce spolupráce nelze tyto slevy na tutéž osobu uplatnit, vyplatí se spočítat obě varianty. U dětí srovnejte s článkem o daňovém zvýhodnění na děti.
- Rozdílný poměr příjmů a výdajů. Poměr musí být u příjmů i výdajů totožný.
- Ignorování minimálních záloh. U spolupráce jako hlavní činnosti mohou minima (5 720 + 3 306 Kč měsíčně) úsporu zcela smazat.
Tip: dokumentujte spolupráci
Veďte si jednoduchou evidenci, čím se spolupracující osoba na podnikání podílí: vedení evidence dokladů, komunikace se zákazníky, objednávky materiálu, správa e-shopu. Při kontrole z finančního úřadu je to klíčový důkaz, že rozdělení příjmů nebylo jen papírové.
Shrnutí: vyplatí se to?
Spolupracující osoba je jeden z nejúčinnějších legálních nástrojů daňové optimalizace OSVČ. Největší smysl dává, když má partner nízký nebo žádný vlastní příjem, splňuje podmínky vedlejší činnosti a jeho podíl zisku udržíte pod rozhodnou částkou 117 521 Kč, nebo když váš základ daně atakuje hranici 1 762 812 Kč pro 23% sazbu. Reálná úspora se pak pohybuje v desítkách tisíc korun ročně. Vždy si ale spočítejte konkrétní čísla včetně pojistného, u hlavní činnosti a nižších zisků může rozdělení kvůli minimálním vyměřovacím základům vyjít hůře než nic.
Časté otázky
Musí mít spolupracující osoba živnostenské oprávnění?
Ne. Spolupracující osoba podniká "pod" oprávněním podnikatele, se kterým spolupracuje. Musí se ale registrovat na finančním úřadě, ČSSZ a u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (spolupracující osoba).
Může spolupracující osoba vystavovat faktury?
Ne. Faktury vystavuje pouze podnikatel, jehož jménem se činnost vykonává. Spolupracující osoba přebírá až podíl na příjmech a výdajích v daňovém přiznání.
Lze rozdělit příjmy zpětně za celý rok?
Podíl rozdělení určujete až v daňovém přiznání, takže procento můžete zvolit podle výsledku roku. Spolupracující osoba však musí být během roku řádně přihlášena na FÚ, ČSSZ a zdravotní pojišťovně a spolupráce musí reálně probíhat. Zpětné "dopřihlášení" po skončení roku správa sociálního zabezpečení sankcionuje penále.
Jde kombinovat spolupracující osoba a paušální daň?
Ne. Poplatník v paušálním režimu nemůže příjmy rozdělovat a spolupracující osoba nemůže být v paušálním režimu, protože její příjmy ze spolupráce se do paušálního režimu nevejdou.
Přijde spolupracující manželka o rodičovský příspěvek nebo státem placené zdravotní pojištění?
O rodičovský příspěvek nepřijde, jeho pobírání není podmíněno absencí výdělku. Zdravotní pojištění za ni po dobu pobírání rodičovského příspěvku dál platí stát, jako OSVČ vedlejší pak doplácí pojistné jen ze skutečného zisku, bez minimálního základu.
Počítá se spolupracující osobě doba spolupráce do důchodu?
Ano, pokud je účastna důchodového pojištění (u hlavní činnosti vždy, u vedlejší při zisku nad rozhodnou částkou nebo při dobrovolné přihlášce). Vyměřovací základ z podílu na zisku jí zakládá důchodové nároky stejně jako každé jiné OSVČ.
Musí spolupracující osoba podávat vlastní daňové přiznání?
Ano. Podává vlastní přiznání, kde uvede převzaté příjmy a výdaje, a vlastní přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
Zdroje a reference
- § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (příjmy a výdaje spolupracujících osob): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
- § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (vedlejší činnost): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155
- § 318 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (zákaz pracovněprávního vztahu mezi manžely): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262
- ČSSZ: Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026 (minimální zálohy, rozhodná částka 117 521 Kč): https://www.cssz.gov.cz/-/prehled-nejdulezitejsich-udaju-pro-socialni-zabezpeceni-v-roce-2026
- ČSSZ: OSVČ v kostce (hlavní vs. vedlejší činnost, oznamovací povinnosti): https://www.cssz.gov.cz/osvc-v-kostce
- VZP: Platby zdravotního pojištění v roce 2026 (minimální záloha 3 306 Kč): https://www.vzp.cz/o-nas/tiskove-centrum/otazky-tydne/platby-zdravotniho-pojisteni-v-roce-2026
- Finanční správa ČR: registrace k dani z příjmů, portál MOJE daně: https://www.financnisprava.gov.cz
- Nařízení vlády o průměrné mzdě pro rok 2026 (48 967 Kč, hranice 23% sazby 1 762 812 Kč): https://www.mpsv.gov.cz/socialni-pojisteni