Vedlejší činnost OSVČ: limity, výhody a povinnosti

Podnikání nemusí být vaší jedinou pracovní náplní. Statisíce lidí v Česku kombinují zaměstnání, studium nebo rodičovskou dovolenou s podnikáním na živnostenský list. Pokud patříte mezi ně, máte jako OSVČ s vedlejší činností značné výhody, především výrazně nižší minimální odvody na sociální a zdravotní pojištění. V tomto článku si podrobně rozebereme, kdo má na vedlejší činnost nárok, jaké limity platí v roce 2026, jak se liší odvody oproti hlavní činnosti a na co si dát pozor při podání daňového přiznání a přehledů.

Co v článku najdete

• Kdo může být OSVČ s vedlejší činností
• Rozhodná částka pro rok 2026: 117 521 Kč
• Zálohy na pojištění: hlavní vs. vedlejší činnost v roce 2026
• Jak přejít z hlavní na vedlejší činnost (a naopak)
• Daňové přiznání při vedlejší činnosti
• Důchodové pojištění a vedlejší činnost
• Nemocenské pojištění u vedlejší činnosti
• Paušální daň a vedlejší činnost
• Vedlejší činnost a DPH
• Nejčastější chyby u vedlejší činnosti
• Praktické příklady
• Časté otázky
• Zdroje a reference

Kdo může být OSVČ s vedlejší činností

Aby se vaše podnikání považovalo za vedlejší činnost, musíte splnit alespoň jeden z těchto důvodů stanovených zákonem:

1. Zaměstnání

Nejčastější důvod. Pokud jste zaměstnaní a vaše zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění (zaměstnavatel za vás odvádí pojistné), vaše podnikání se považuje za vedlejší činnost. Platí to pro klasický pracovní poměr i pro dohodu o pracovní činnosti (DPČ), pokud z ní odvádíte pojistné - v roce 2026 to znamená sjednanou odměnu alespoň 4 500 Kč měsíčně (rozhodný příjem podle § 6 zákona č. 187/2006 Sb.).

Pozor na DPP: Dohoda o provedení práce se za zaměstnání pro účely vedlejší činnosti uznává pouze v měsících, kdy je z ní odváděno pojistné. V roce 2026 se pojistné z DPP odvádí, pokud příjem u jednoho zaměstnavatele dosáhne 12 000 Kč měsíčně (limit činí 25 % průměrné mzdy zaokrouhlených na celé pětisetkoruny dolů; do 11 999 Kč se pojistné neplatí). Pokud si na DPP vyděláváte méně, měsíce bez odvodu pojistného se vám jako důvod vedlejší činnosti nepočítají. Podrobněji souběh rozebíráme v průvodci podnikáním při zaměstnání.

2. Pobírání starobního nebo invalidního důchodu

Starobní důchodci a osoby pobírající invalidní důchod jakéhokoli stupně (I., II. i III.) mají automaticky nárok na vedlejší činnost. Platí to jak pro řádný starobní důchod, tak pro předčasný starobní důchod.

3. Rodičovská dovolená, mateřská nebo péče o dítě

Pokud pobíráte rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství, případně osobně pečujete o dítě do 4 let věku, vaše podnikání se považuje za vedlejší činnost. To je skvělá zpráva pro rodiče, kteří si chtějí během rodičovské přivydělat.

4. Studium

Studenti do 26 let, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole (tzv. nezaopatřené dítě podle § 20 zákona o důchodovém pojištění), mají nárok na vedlejší činnost. Po dosažení 26 let se činnost překlápí na hlavní, i když studium pokračuje.

5. Péče o závislou osobu

Pokud osobně pečujete o osobu mladší 10 let závislou na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu jakéhokoli věku ve stupni II, III nebo IV (středně těžká, těžká nebo úplná závislost), splňujete podmínky pro vedlejší činnost. U osoby, která není blízká, je podmínkou společná domácnost.

6. Vojenská služba

Výkon vojenské služby v ozbrojených silách ČR (nejde-li o vojáky z povolání) je rovněž zákonným důvodem vedlejší činnosti. V praxi se týká jen malého počtu osob.

Rozhodná částka pro rok 2026: 117 521 Kč

Klíčovým pojmem pro OSVČ s vedlejší činností je rozhodná částka. Jednoduše řečeno: je to hranice ročního zisku, do které neplatíte žádné sociální pojištění. Odborně jde o hranici daňového základu, při jejímž překročení se stáváte povinným účastníkem důchodového pojištění podle § 10 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.

Co se stane při překročení rozhodné částky

Pokud váš daňový základ z vedlejší činnosti za rok 2026 překročí 117 521 Kč:

1. Stanete se účastníkem důchodového pojištění za rok 2026
2. Doplatíte pojistné na důchodové pojištění za celý rok - sazba 29,2 % z vyměřovacího základu, který činí 55 % daňového základu
3. Od měsíce podání Přehledu platíte měsíční zálohy na sociální pojištění, minimálně 1 574 Kč měsíčně (pro vedlejší činnost v roce 2026)

Pokud naopak rozhodnou částku nepřekročíte:

• Neplatíte žádné sociální pojištění - ani zálohy, ani doplatek
• Rok se vám nezapočítává do doby důchodového pojištění (pokud se nepřihlásíte dobrovolně)
• Pro další rok nemusíte platit zálohy na sociální pojištění

Zálohy na pojištění: hlavní vs. vedlejší činnost v roce 2026

Jednou z největších výhod vedlejší činnosti jsou výrazně nižší minimální zálohy. V roce 2026 navíc doběhlo tříleté skokové zvyšování minimálních záloh pro hlavní činnost z konsolidačního balíčku (minimální vyměřovací základ vzrostl na 40 % průměrné mzdy), takže rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností je největší v historii:

Porovnání záloh: hlavní vs. vedlejší činnost OSVČ 2026

	Hlavní činnost	Vedlejší činnost
Minimální záloha na sociální pojištění	5 720 Kč/měsíc (nová OSVČ první 3 roky: 3 575 Kč)	1 574 Kč/měsíc, a to jen při překročení rozhodné částky
Minimální záloha na zdravotní pojištění	3 306 Kč/měsíc	Žádná minimální záloha
Minimální zálohy celkem	9 026 Kč/měsíc	1 574 Kč/měsíc (nebo 0 Kč)
Povinnost platit sociální pojištění	Vždy, alespoň z minima	Jen při zisku nad 117 521 Kč/rok
Povinnost platit zdravotní pojištění	Vždy, alespoň z minima	Ze skutečného zisku, bez minima
Účast na důchodovém pojištění	Povinná vždy	Jen při překročení rozhodné částky
Nemocenské pojištění	Dobrovolné (min. 243 Kč)	Dobrovolné (min. 243 Kč)

Aktuální částky všech záloh najdete v samostatném přehledu minimálních záloh OSVČ pro rok 2026.

Sociální pojištění u vedlejší činnosti

Pravidla pro sociální (důchodové) pojištění u OSVČ s vedlejší činností jsou jasná:

• Zisk pod rozhodnou částkou (117 521 Kč): Neplatíte nic. Žádné zálohy, žádné doplatky.
• Zisk nad rozhodnou částkou: Platíte 29,2 % z vyměřovacího základu (55 % daňového základu) a od podání Přehledu zálohy minimálně 1 574 Kč měsíčně.

Minimální záloha 1 574 Kč pro vedlejší činnost je zhruba 3,6krát nižší než minimální záloha pro hlavní činnost (5 720 Kč).

Zdravotní pojištění u vedlejší činnosti

U zdravotního pojištění je situace ještě výhodnější. Podle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. se na vás nevztahuje minimální vyměřovací základ, pokud jste současně zaměstnanec s odvodem alespoň z minimální mzdy, nebo osoba, za kterou platí pojistné stát (student, důchodce, rodič na rodičovské):

• Pojistné se počítá ze skutečného zisku - 13,5 % z poloviny daňového základu
• V prvním roce vedlejší činnosti neplatíte žádné zálohy - pojistné uhradíte jednorázově po podání ročního Přehledu (zaměstnanci nemusí zálohy platit ani v dalších letech, u osob "státních pojištěnců" se v dalších letech platí záloha ze skutečného základu)

V praxi to znamená, že pokud máte z podnikání nízký zisk, zaplatíte na zdravotním pojištění jen zlomek toho, co byste platili při hlavní činnosti.

Jak přejít z hlavní na vedlejší činnost (a naopak)

Přechod na vedlejší činnost

Pokud jste dosud podnikali jako hlavní OSVČ a nastoupíte do zaměstnání (nebo začnete studovat, jdete na rodičovskou apod.), můžete přejít na vedlejší činnost:

Přechod z vedlejší na hlavní činnost

Pokud důvod pro vedlejší činnost odpadne (skončíte v zaměstnání, dokončíte studium, dítě dosáhne 4 let), vaše činnost se od následujícího měsíce považuje za hlavní. Od tohoto okamžiku platíte minimální zálohy jako hlavní OSVČ: 5 720 Kč na sociální a 3 306 Kč na zdravotní pojištění. Změnu oznamte OSSZ i zdravotní pojišťovně do 8 dnů.

Daňové přiznání při vedlejší činnosti

Z pohledu daně z příjmů se hlavní a vedlejší činnost nijak neliší - rozdíl existuje jen u pojistného. Stále platí:

• Povinnost podat přiznání máte, pokud vaše roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč, nebo pokud vykazujete daňovou ztrátu. Pozor: pokud máte současně příjmy ze zaměstnání, platí přísnější limit - přiznání podáváte už tehdy, když vaše ostatní příjmy (včetně podnikání) přesáhnou 20 000 Kč za rok (§ 38g zákona č. 586/1992 Sb.)
• Paušální výdaje uplatňujete stejně jako při hlavní činnosti: 80 % u řemeslných živností a zemědělství, 60 % u ostatních živností, 40 % u svobodných povolání, 30 % u nájmu
• Slevy na dani uplatňujete standardně - základní sleva na poplatníka 30 840 Kč ročně, daňové zvýhodnění na děti a další

Specifika při kombinaci zaměstnání a podnikání

Pokud kombinujete zaměstnání s podnikáním, uvádíte v daňovém přiznání oba příjmy:

• § 6 ZDP - příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání); vyžádejte si od zaměstnavatele Potvrzení o zdanitelných příjmech
• § 7 ZDP - příjmy ze samostatné činnosti (podnikání); přílohou přiznání je Příloha č. 1

Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu

Po podání daňového přiznání podáváte dva přehledy, a to i tehdy, když žádné pojistné platit nebudete:

• Přehled pro ČSSZ - do jednoho měsíce od uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, elektronicky přes ePortál ČSSZ. V přehledu vyplníte, ve kterých měsících jste vykonávali vedlejší činnost a z jakého důvodu. Podrobný postup najdete v našem návodu na Přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ.
• Přehled pro zdravotní pojišťovnu - do jednoho měsíce ode dne, kdy mělo být podáno daňové přiznání. U vedlejší činnosti se pojistné počítá ze skutečného zisku bez minimálního vyměřovacího základu.

Aby přehledy i přiznání seděly, potřebujete mít v pořádku evidenci příjmů. Faktury s povinnými náležitostmi vystavíte během minuty ve fakturách online zdarma a pro kontrolu formálních náležitostí poslouží náš vzor faktury.

Důchodové pojištění a vedlejší činnost

Nízké odvody mají i svou stinnou stránku: vliv na budoucí důchod. Pokud váš zisk nepřekročí rozhodnou částku a sociální pojištění neplatíte:

• Daný rok se vám nezapočítává do doby důchodového pojištění
• To může ovlivnit výši budoucího důchodu i samotný nárok na důchod - potřebujete zpravidla 35 let pojištění (§ 29 zákona č. 155/1995 Sb.)

Řešení: dobrovolné důchodové pojištění

Pokud chcete, aby se vám rok započítal, můžete:

1. Přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění - minimální pojistné v roce 2026 činí 3 428 Kč měsíčně (28 % z čtvrtiny průměrné mzdy)
2. Přihlásit se k účasti na důchodovém pojištění jako OSVČ v Přehledu i při zisku pod rozhodnou částkou - pak platíte pojistné z minimálního vyměřovacího základu pro vedlejší činnost

Nemocenské pojištění u vedlejší činnosti

Nemocenské pojištění je pro OSVČ vždy dobrovolné, při hlavní i vedlejší činnosti. Pokud se k němu přihlásíte:

• Minimální pojistné je v roce 2026 243 Kč měsíčně (2,7 % z minimálního vyměřovacího základu 9 000 Kč)
• Máte nárok na nemocenské (od 15. dne pracovní neschopnosti), peněžitou pomoc v mateřství a otcovskou
• Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí účast na nemocenském pojištění OSVČ trvat alespoň 180 dnů v posledním roce a celkově 270 dnů v posledních dvou letech

U vedlejší činnosti se nemocenské pojištění většinou nevyplácí - jako zaměstnanec jste nemocensky pojištěni z pracovního poměru a dávky z podnikání by byly minimální.

Paušální daň a vedlejší činnost

Důležitá informace: paušální daň nelze kombinovat se zaměstnáním, ze kterého plynou příjmy podléhající záloze na daň. Pokud jste zaměstnaní na pracovní smlouvu a současně podnikáte, do paušálního režimu vstoupit nemůžete (výjimkou jsou jen příjmy zdaněné srážkovou daní, například DPP do limitu bez podepsaného prohlášení).

OSVČ s vedlejší činností z jiných důvodů - důchodci, studenti, rodiče na rodičovské - do paušálního režimu vstoupit mohou, pokud splní ostatní podmínky (příjmy ze samostatné činnosti do 2 000 000 Kč, neplátce DPH). Vyplatí se to ale málokdy: v paušální dani platíte každý měsíc pevnou částku (v 1. pásmu 9 984 Kč měsíčně pro rok 2026) včetně minimálního sociálního pojistného, zatímco jako vedlejší OSVČ pod rozhodnou částkou neplatíte sociální pojištění vůbec. Srovnání najdete v článku paušální daň 2026: kompletní průvodce.

Vedlejší činnost a DPH

Status vedlejší činnosti nemá žádný vliv na DPH. Od roku 2025 platí nová pravidla registrace: plátcem DPH se stáváte, pokud váš obrat za kalendářní rok přesáhne 2 000 000 Kč (plátcem od 1. ledna následujícího roku), respektive okamžitě při překročení 2 536 500 Kč. Sledujte také povinnost identifikované osoby při nákupu služeb nebo reklamy ze zahraničí (například Google Ads, Facebook) - ta vzniká bez ohledu na výši obratu.

Nejčastější chyby u vedlejší činnosti

Praktické příklady

Příklad 1: Zaměstnanec s vedlejším podnikáním

Martin pracuje jako programátor v zaměstnání (hrubá mzda 55 000 Kč/měsíc) a při tom podniká jako OSVČ s příjmy 200 000 Kč ročně. Uplatňuje paušální výdaje 60 %.

• Daňový základ z podnikání: 200 000 × 0,4 = 80 000 Kč
• Rozhodná částka: 117 521 Kč; 80 000 < 117 521 → nepřekračuje
• Sociální pojištění z podnikání: 0 Kč
• Zdravotní pojištění: 80 000 × 0,5 × 0,135 = 5 400 Kč/rok
• Daň z příjmů: 15 % z 80 000 = 12 000 Kč (sleva na poplatníka je už vyčerpána u zaměstnavatele)

Příklad 2: Student s vedlejší činností

Tereza studuje na VŠ (24 let) a prodává ručně vyráběné šperky. Roční příjmy 150 000 Kč, skutečné výdaje 60 000 Kč.

• Daňový základ: 150 000 − 60 000 = 90 000 Kč
• 90 000 < 117 521 → nepřekračuje rozhodnou částku
• Sociální pojištění: 0 Kč
• Zdravotní pojištění: 90 000 × 0,5 × 0,135 = 6 075 Kč/rok
• Daň z příjmů: 15 % z 90 000 = 13 500 Kč, po slevě na poplatníka 30 840 Kč je daň 0 Kč

Příklad 3: Podnikání na rodičovské s překročením limitu

Klára je na rodičovské dovolené a při tom podniká jako překladatelka. Roční příjmy 450 000 Kč, paušální výdaje 60 %.

• Daňový základ: 450 000 × 0,4 = 180 000 Kč
• 180 000 > 117 521 → překračuje rozhodnou částku
• Sociální pojištění: 180 000 × 0,55 × 0,292 = 28 908 Kč/rok a od podání Přehledu platí zálohy
• Zdravotní pojištění: 180 000 × 0,5 × 0,135 = 12 150 Kč/rok
• Bonus: rok 2026 se jí započítá do důchodového pojištění

Časté otázky

Mohu mít vedlejší činnost, pokud pracuji jen na DPČ?

Ano, dohoda o pracovní činnosti se uznává jako důvod pro vedlejší činnost v měsících, kdy z ní zaměstnavatel odvádí pojistné. V roce 2026 to znamená sjednanou odměnu alespoň 4 500 Kč měsíčně.

Co když v průběhu roku ztratím důvod pro vedlejší činnost?

Pokud například v červnu ukončíte zaměstnání, od července se vaše činnost považuje za hlavní. V ročním Přehledu uvedete měsíce hlavní a vedlejší činnosti a pojistné se propočte poměrně - rozhodná částka i minimální základy se posuzují jen za měsíce vedlejší činnosti.

Musím podávat daňové přiznání, když mám z podnikání jen pár tisíc?

Pokud jste zaměstnanec, přiznání podáváte, jakmile vaše ostatní příjmy (včetně podnikání, před odečtením výdajů) přesáhnou 20 000 Kč ročně. Bez zaměstnání platí limit 50 000 Kč. Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu ale jako OSVČ podáváte vždy, i s nulovým pojistným.

Počítá se rozhodná částka z příjmů, nebo ze zisku?

Ze zisku (daňového základu), tedy z příjmů po odečtení výdajů. Při 60% výdajovém paušálu můžete mít příjmy až 293 802 Kč a stále zůstat pod rozhodnou částkou 117 521 Kč.

Lze vedlejší činnost kombinovat s paušální daní?

Jen pokud důvodem vedlejší činnosti není zaměstnání se zálohovou daní. Důchodci, studenti nebo rodiče na rodičovské do paušálního režimu vstoupit mohou, ale většinou se jim to nevyplatí - přišli by o možnost neplatit sociální pojištění pod rozhodnou částkou.

Musím mít pro vedlejší činnost živnostenské oprávnění?

Ano, pokud vaše činnost naplňuje znaky živnosti, potřebujete živnostenské oprávnění bez ohledu na to, zda jde o hlavní nebo vedlejší činnost. Ohlášení živnosti stojí 1 000 Kč a vyřídíte ho na kterémkoli živnostenském úřadě nebo přes Portál živnostenského podnikání.

Jak se vedlejší činnost projeví na fakturách?

Nijak. Faktura OSVČ s vedlejší činností má stejné náležitosti jako u hlavní činnosti: jméno, IČO, sídlo, označení dokladu, popis plnění, částku a datum. Fakturu se všemi náležitostmi vystavíte zdarma v generátoru faktur.

Zdroje a reference

• Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 9 a § 10 - vymezení vedlejší činnosti a rozhodné částky
• Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení - sazby a vyměřovací základy
• Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, § 3a - minimální vyměřovací základ a výjimky
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 7 a § 38g - zdanění a povinnost podat přiznání
• ČSSZ: Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026
• VZP: Platby zdravotního pojištění v roce 2026
• MPSV: Sociální pojištění v roce 2026
• ePortál ČSSZ - podání Přehledu o příjmech a výdajích

---

Vedlejší činnost je nejlevnější způsob, jak si legálně přivydělat podnikáním. Klíčem je správně oznámit důvod vedlejší činnosti, sledovat rozhodnou částku 117 521 Kč a nezapomínat na roční přehledy. Pokud si nejste jistí, zda splňujete podmínky, obraťte se na svou okresní správu sociálního zabezpečení.