Prodali jste starou pohovku na Bazoši? Pomáhali jste kamarádovi o víkendu s malováním a on vám za to zaplatil? Přeložili jste jednorázově text pro známého? Pokud jste za takovou činnost dostali zaplaceno, jedná se o takzvaný příležitostný příjem. A dobrá zpráva je, že do určitého limitu z něj nemusíte platit ani korunu na daních ani na pojistném.
V tomto článku si detailně rozebereme, co přesně příležitostný příjem je, jaké podmínky musí splňovat, kde leží hranice mezi příležitostným příjmem a podnikáním a jak postupovat, když limit překročíte. Vše vychází z legislativy platné pro rok 2026.
Co v článku najdete
- Co je příležitostný příjem podle zákona
- Limit 50 000 Kč: jak přesně funguje
- Praktické příklady: co je a co není příležitostný příjem
- Kdy potřebujete živnostenský list
- Jak příležitostný příjem uvést v daňovém přiznání
- Sociální a zdravotní pojištění u příležitostného příjmu
- Zvláštní případy: zemědělská výroba, včelaři a prodej online
- Nejčastější chyby a mýty
- Časté otázky
- Zdroje a reference
Klíčové číslo pro rok 2026
Příležitostné příjmy podle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů jsou osvobozeny od daně, pokud jejich úhrn za celý kalendářní rok nepřesáhne 50 000 Kč. Tento limit platí od roku 2024 (dříve to bylo 30 000 Kč). Z příležitostných příjmů se navíc neplatí sociální ani zdravotní pojištění, a to ani při překročení limitu.
Co je příležitostný příjem podle zákona
Jednoduše řečeno: příležitostný příjem je peněžní odměna za činnost, kterou děláte jen výjimečně a nahodile, ne jako pravidelný zdroj obživy.
Právně je upraven v § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP). Tento paragraf se věnuje takzvaným ostatním příjmům - tedy příjmům, které nespadají do kategorií příjmů ze zaměstnání (§ 6), příjmů ze samostatné činnosti (§ 7), příjmů z kapitálového majetku (§ 8) ani příjmů z nájmu (§ 9).
Definice příležitostného příjmu
Zákon příležitostný příjem přímo nedefinuje jednou větou. Vychází se z § 10 odst. 1 písm. a) ZDP a z výkladové praxe Finanční správy. Za příležitostný příjem se považuje příjem z činnosti, která splňuje tyto znaky:
- Nahodilost - činnost není plánovaná jako opakující se aktivita
- Jednorázovost nebo výjimečnost - nejedná se o soustavnou činnost
- Není vykonávána za účelem dosažení trvalého zisku - nemáte to jako živobytí
- Není vykonávána soustavně - neopakuje se pravidelně (týdně, měsíčně)
Jaké příjmy spadají pod osvobození podle § 10 odst. 3 písm. a)
Do limitu 50 000 Kč se podle zákona zahrnují tři skupiny příjmů:
- Příjmy z příležitostných činností (jednorázové práce, výpomoc, doučování, překlad)
- Příjmy z příležitostného nájmu movitých věcí (půjčení sekačky, přívěsného vozíku, nářadí)
- Příjmy ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, pokud je neprovozuje podnikatel (prodej přebytků ze zahrádky, vajec, medu)
Pod ostatní příjmy dle § 10 ZDP patří i další příjmy (výhry, prodej nemovitostí mimo časový test, bezúplatné příjmy), ty ale mají vlastní pravidla a limit 50 000 Kč se na ně nevztahuje.
Prodej použitých osobních věcí
Příjmy z prodeje vlastních movitých věcí (tedy například oblečení, elektroniky, nábytku, knih) jsou podle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP zcela osvobozeny od daně bez jakéhokoliv limitu. Nejedná se tedy o příležitostný příjem dle § 10 - tyto příjmy se vůbec nikam neuvádějí.
Výjimka: Osvobození se nevztahuje na prodej motorových vozidel, letadel a lodí, pokud mezi nabytím a prodejem neuplynul 1 rok, na cenné papíry a na věci, které byly zahrnuty v obchodním majetku (do 5 let od vyřazení).
Limit 50 000 Kč: jak přesně funguje
Výše limitu a jeho historie
| Období | Limit osvobození |
|---|---|
| Do roku 2023 | 30 000 Kč ročně |
| Od roku 2024 (platí i v roce 2026) | 50 000 Kč ročně |
Zvýšení limitu z 30 000 na 50 000 Kč přinesl konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb.), účinný od 1. ledna 2024.
Co se počítá do limitu
Do limitu 50 000 Kč se započítávají všechny příjmy z příležitostných činností, příležitostného nájmu movitých věcí a příležitostné zemědělské výroby za celý kalendářní rok dohromady. Jde o příjmy, nikoliv zisk - tedy hrubou částku, kterou jste obdrželi, bez odpočtu jakýchkoliv výdajů.
Pozor: při překročení se daní celá částka
Pokud váš příležitostný příjem za rok přesáhne 50 000 Kč byť o jednu korunu, ztrácíte osvobození a daníte celou částku - nikoliv pouze rozdíl nad 50 000 Kč. Například při příjmu 52 000 Kč zdaňujete celých 52 000 Kč, ne jen 2 000 Kč.
Příjmy vs. zisk - důležitý rozdíl
Limit 50 000 Kč se posuzuje z příjmů (tedy z toho, co jste skutečně obdrželi). Pokud ale limit překročíte a musíte příjem zdanit, můžete uplatnit skutečně vynaložené výdaje na dosažení příjmu. Daníte tedy rozdíl příjmy minus výdaje. Výdaje lze uplatnit maximálně do výše příjmů - z příležitostné činnosti nemůže vzniknout daňová ztráta.
Příklad výpočtu daně z příležitostného příjmu
Situace: Během roku 2026 jste třikrát pomáhali s renovací bytů a celkově jste obdrželi 65 000 Kč. Na materiál a dopravu jste prokazatelně utratili 12 000 Kč.
Výpočet:
- Příjem: 65 000 Kč (překročen limit 50 000 Kč → daníte celou částku)
- Prokazatelné výdaje: 12 000 Kč
- Základ daně: 65 000 − 12 000 = 53 000 Kč
- Daň 15 %: 53 000 × 0,15 = 7 950 Kč
Pokud nemáte jiné příjmy a uplatníte základní slevu na poplatníka (30 840 Kč ročně), vaše výsledná daň bude nulová. Daňové přiznání ale podat musíte.
Praktické příklady: co je a co není příležitostný příjem
Pojďme si ukázat na konkrétních situacích, jak příležitostný příjem v praxi funguje a kde jsou hranice.
Příklady příležitostného příjmu (bez daně do 50 000 Kč/rok)
Typické příležitostné příjmy
-
Jednorázová pomoc se stěhováním - Soused vám zaplatí 3 000 Kč za pomoc s přestěhováním nábytku. Stane se to jednou za rok.
-
Příležitostné hlídání dětí - Občas pohlídáte děti známým za úplatu. Celkem za rok vyděláte 8 000 Kč.
-
Jednorázový překlad textu - Známý vás požádá o překlad obchodního dopisu do angličtiny za 2 500 Kč.
-
Prodej vlastnoručně upečených dortů na vánočním jarmarku - Za celý rok prodáte dorty za 15 000 Kč na jediné akci.
-
Prodej přebytků ze zahrádky - Prodáte sousedům jablka a zeleninu celkem za 6 000 Kč za sezónu.
-
Příležitostný pronájem zahradního nářadí - Půjčíte sousedovi sekačku a rotavátor celkem třikrát za rok za 1 500 Kč.
Příklady, kdy to už NENÍ příležitostný příjem
Kdy se z příležitostného příjmu stává podnikání
Následující situace už nesplňují znaky příležitostné činnosti a vyžadují živnostenské oprávnění:
- Pravidelné hlídání dětí každý týden za úplatu → soustavná činnost = podnikání
- Každý měsíc překlad několika textů pro různé klienty → soustavná, opakovaná činnost
- Pravidelný prodej domácích výrobků na trzích každý víkend → soustavná činnost za účelem zisku
- Opakované poskytování IT služeb několika firmám → fakticky podnikání bez živnosti
- Nabízení služeb na inzertních portálech s aktivním vyhledáváním zákazníků → organizovaná činnost
Neoprávněné podnikání je přestupek podle § 61 až 63 živnostenského zákona. U činnosti, která je volnou živností, hrozí pokuta až 500 000 Kč, u řemeslných a vázaných živností až 750 000 Kč a u koncesovaných až 1 000 000 Kč. K tomu se přidává doměření daně včetně penále a úroků z prodlení.
Kdy potřebujete živnostenský list
Hranice mezi příležitostným příjmem a podnikáním je jedním z nejčastějších dotazů. Živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb., § 2) definuje živnost jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku.
Klíčové slovo je soustavnost. Soustavná přitom může být i činnost sezónní - kdo každý prosinec prodává vánoční stromky nebo adventní věnce, podniká, i když to dělá jen měsíc v roce. Rozhoduje záměr činnost opakovat, ne kalendář.
Klíčová kritéria pro rozlišení
Příležitostný příjem vs. podnikání
| Kritérium | Příležitostný příjem | Podnikání (živnost) |
|---|---|---|
| Soustavnost | Nahodilé, občasné | Pravidelné, opakované |
| Organizovanost | Bez přípravy, ad hoc | Plánované, s vybavením |
| Záměr zisku | Vedlejší, ne hlavní cíl | Hlavní nebo významný cíl |
| Prezentace navenek | Žádná reklama | Inzerce, web, vizitky |
| Živnostenský list | Nepotřebujete | Povinný |
| Daňový režim | § 10 - ostatní příjmy | § 7 - příjmy ze samostatné činnosti |
| Sociální a zdravotní pojištění | Neplatíte | Povinné zálohy |
| Limit osvobození | 50 000 Kč/rok | Neexistuje |
| Paušální výdaje | Nelze uplatnit (výjimka: zemědělská výroba 80 %) | Lze uplatnit (40-80 %) |
Šedá zóna - jak se rozhodnout
V praxi existuje spousta situací, které nejsou černobílé. Finanční správa posuzuje každý případ individuálně a přihlíží ke všem okolnostem. Obecně platí:
Spíše příležitostný příjem:
- Děláte to maximálně několikrát za rok
- Nemáte to jako zdroj obživy
- Neinzerujete své služby
- Zákazníci vás oslovují sami, vy je aktivně nehledáte
- Nemáte speciální vybavení pořízené za tímto účelem
Spíše podnikání (potřebujete živnost):
- Děláte to pravidelně (měsíčně nebo častěji)
- Je to významný zdroj příjmů
- Aktivně nabízíte své služby (inzerce, sociální sítě)
- Máte více zákazníků současně
- Investovali jste do vybavení pro tuto činnost
Rada od redakce
Pokud si nejste jistí, zda vaše činnost spadá pod příležitostný příjem nebo už je podnikáním, je bezpečnější založit si živnost. Ohlášení živnosti stojí 1 000 Kč a chrání vás před rizikem pokuty za neoprávněné podnikání. Podrobný postup najdete v našem návodu jak si založit živnost v roce 2026. Pokud podnikáte při zaměstnání nebo studiu, přečtěte si také, jaké výhody má vedlejší činnost OSVČ - do rozhodné částky 117 521 Kč zisku (rok 2026) neplatíte sociální pojištění vůbec.
Jak příležitostný příjem uvést v daňovém přiznání
Pokud váš příležitostný příjem za rok nepřesáhne 50 000 Kč, nemusíte ho nikam uvádět a nemusíte kvůli němu podávat daňové přiznání (pokud nemáte jiný důvod k podání přiznání).
Pokud však limit překročíte, musíte příjem uvést v daňovém přiznání. Zde je postup:
Postup při zdanění příležitostného příjmu
-
Otevřete formulář přiznání k dani z příjmů fyzických osob na portálu MOJE daně nebo si stáhněte tiskopis na stránkách Finanční správy.
-
Vyplňte přílohu č. 2 - v části "Ostatní příjmy podle § 10 zákona" uvedete druh příjmu, celkovou výši příjmů a případné prokazatelné výdaje.
-
Uveďte druh příjmu - nejčastěji "příjmy z příležitostných činností" (kód B) nebo "příjmy z příležitostného nájmu movitých věcí".
-
Uplatněte výdaje - pokud máte doklady o výdajích přímo souvisejících s dosažením příjmu (materiál, doprava, nářadí), uveďte je. Paušální výdaje u § 10 uplatnit nelze, s výjimkou příležitostné zemědělské výroby (80 %).
-
Vypočítejte dílčí základ daně - příjmy minus prokázané výdaje. Výsledek přeneste do řádku 40 hlavního formuláře přiznání.
-
Uplatněte slevy na dani - základní sleva na poplatníka činí 30 840 Kč ročně, případně další slevy.
-
Podejte přiznání elektronicky přes portál MOJE daně nebo datovou schránkou do příslušného termínu.
Termíny pro podání přiznání
Přiznání za rok 2026 budete podávat na jaře 2027 v těchto termínech:
| Způsob podání | Termín (za rok 2026) |
|---|---|
| Papírově | 1. dubna 2027 |
| Elektronicky | 3. května 2027 |
| Přes daňového poradce | 1. července 2027 |
Kompletní přehled povinností a novinek najdete v článku daňové přiznání OSVČ 2026 krok za krokem.
Sociální a zdravotní pojištění u příležitostného příjmu
Jednou z hlavních výhod příležitostného příjmu oproti podnikání je, že z něj neplatíte sociální ani zdravotní pojištění. To platí bez ohledu na výši příjmu:
- Do 50 000 Kč/rok - neplatíte daň ani pojistné
- Nad 50 000 Kč/rok - platíte daň z příjmů, ale pojistné stále neplatíte
Toto je zásadní rozdíl oproti příjmům z podnikání (§ 7), kde ze zisku odvádíte sociální i zdravotní pojištění a jako OSVČ na hlavní činnost platíte minimální zálohy i při nulovém zisku.
Srovnání: příležitostný příjem vs. živnost (rok 2026)
Situace: Vyděláte 80 000 Kč za rok. Nemáte žádné výdaje ani jiné příjmy.
Varianta A - příležitostný příjem (§ 10):
- Základ daně: 80 000 Kč
- Daň 15 %: 12 000 Kč
- Sleva na poplatníka: −30 840 Kč → daň = 0 Kč
- Sociální pojištění: 0 Kč, zdravotní pojištění: 0 Kč
- Celkové odvody: 0 Kč
Varianta B - živnost jako hlavní činnost, paušální výdaje 60 % (§ 7):
- Příjmy: 80 000 Kč, výdaje 60 % = 48 000 Kč, základ daně 32 000 Kč
- Daň 15 %: 4 800 Kč − sleva 30 840 Kč → daň = 0 Kč
- Sociální pojištění (minimální zálohy 2026): 5 720 Kč měsíčně za leden až červen, od července 5 005 Kč (snížení zákonem č. 90/2026 Sb.) = cca 64 350 Kč/rok
- Zdravotní pojištění (minimální záloha 3 306 Kč × 12): 39 672 Kč/rok
- Celkové odvody: cca 104 000 Kč/rok
Rozdíl je obrovský - proto je důležité vědět, zda vaše činnost skutečně splňuje podmínky příležitostného příjmu. Pozn.: u živnosti jako vedlejší činnosti by odvody byly výrazně nižší (při zisku 32 000 Kč pod rozhodnou částkou by sociální pojištění bylo nulové).
Zvláštní případy: zemědělská výroba, včelaři a prodej online
Prodej přebytků ze zahrádky
Příjmy z příležitostné zemědělské výroby (ovoce, zelenina, vejce, květiny) spadají do stejného limitu 50 000 Kč. Pokud ho překročíte, máte u této kategorie výhodu: podle § 10 odst. 4 ZDP můžete uplatnit paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů - jako jediné výdajové paušály u ostatních příjmů.
Včelaři
Pro chovatele včel platí speciální pravidlo v § 10 odst. 3 písm. a) ZDP: pokud máte nejvýše 50 včelstev, je osvobozeným příjmem částka 1 000 Kč na jedno včelstvo ročně. Toto osvobození funguje vedle obecného limitu 50 000 Kč.
Prodej na Vinted, Bazoši a marketplace platformách
Od roku 2023 platí směrnice DAC7: online platformy (Vinted, Bazoš, Airbnb, Sbazar a další) hlásí Finanční správě prodejce, kteří za rok uskuteční více než 30 prodejů nebo utrží více než 2 000 EUR (cca 50 000 Kč). Samotné nahlášení neznamená automaticky daňovou povinnost - prodej vlastních použitých věcí zůstává osvobozený podle § 4 ZDP. Finanční úřad ale díky DAC7 vidí, kdo na platformách obchoduje soustavně, a může se doptat. Kdo nakupuje zboží za účelem dalšího prodeje, podniká a potřebuje živnost - jak na účetnictví v takovém případě popisujeme v průvodci účetnictvím pro online prodej.
Nejčastější chyby a mýty
Mýtus 1: "Do 50 000 Kč můžu dělat cokoliv bez živnosti"
Špatně. Limit 50 000 Kč se týká pouze daňového osvobození. Pokud je vaše činnost svou povahou soustavná, potřebujete živnostenský list bez ohledu na výši příjmu. Můžete mít příjem 20 000 Kč za rok, ale pokud je činnost pravidelná, potřebujete živnost.
Mýtus 2: "Příležitostný příjem se nikde neuvádí"
Částečně správně. Pokud nepřesáhnete limit 50 000 Kč, příjem se skutečně nikam neuvádí. Ale pokud limit překročíte, musíte podat daňové přiznání a uvést celou částku.
Mýtus 3: "Prodej na Vinted/Bazoši je vždy příležitostný příjem"
Záleží na okolnostech. Prodej vlastních použitých věcí je osvobozený od daně úplně (§ 4 ZDP). Pokud ale nakupujete věci za účelem dalšího prodeje se ziskem, jedná se o podnikání a potřebujete živnostenský list. A díky hlášení DAC7 o vás finanční úřad při větších objemech ví.
Mýtus 4: "Z příležitostného příjmu můžu uplatnit paušální výdaje"
Téměř vždy špatně. U ostatních příjmů podle § 10 lze uplatnit pouze skutečně vynaložené a prokázané výdaje. Jedinou výjimkou je příležitostná zemědělská výroba s paušálem 80 %.
Mýtus 5: "Příležitostný příjem na účet = problém"
Ne nutně. Finanční úřad nesleduje automaticky každý pohyb na účtu. Ale pokud dojde ke kontrole, je dobré mít přehled o tom, jaké platby jste obdrželi a za co. Doporučujeme si evidovat i příjmy pod limitem pro vlastní přehled - stačí jednoduchá tabulka s datem, částkou a popisem.
Mýtus 6: "Na příležitostný příjem vystavím normální fakturu"
Pozor na formu. Faktura s náležitostmi daňového dokladu je spojena s podnikáním. U příležitostného příjmu vystavujete jednoduché potvrzení o přijetí platby: jméno, adresa, popis činnosti, částka, datum a podpis. IČO neuvádíte, protože ho pro tuto činnost nemáte. Jak má vypadat plnohodnotný doklad podnikatele, ukazuje náš vzor faktury - a jakmile si živnost založíte, můžete si vystavit fakturu online zdarma během minuty.
Časté otázky
Musím příležitostný příjem někam hlásit, když je pod 50 000 Kč?
Ne. Pokud úhrn příležitostných příjmů za rok nepřesáhne 50 000 Kč, jsou osvobozeny od daně a nikam je neuvádíte. Nemusíte kvůli nim podávat daňové přiznání (pokud nemáte jiný důvod).
Jak se počítá limit 50 000 Kč - z příjmů, nebo ze zisku?
Z příjmů (hrubých). Tedy z celkové částky, kterou jste obdrželi, bez odpočtu jakýchkoliv výdajů. Výdaje uplatníte až případně při zdanění po překročení limitu.
Mohu mít příležitostný příjem, i když jsem OSVČ?
Ano. Příjmy z příležitostné činnosti nesouvisející s vaším podnikáním můžete uvést jako ostatní příjmy dle § 10. Musí ale jít skutečně o jinou činnost, než kterou provozujete v rámci živnosti. Grafik s živností nemůže "příležitostně" prodat logo mimo podnikání.
Platím z příležitostného příjmu sociální a zdravotní pojištění?
Ne. Z příjmů dle § 10 se sociální ani zdravotní pojištění neplatí - ani při překročení limitu 50 000 Kč. Neuvádíte je ani v přehledech pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
Mohu vystavit fakturu na příležitostný příjem?
Formálně vystavujete potvrzení o přijetí platby, nikoliv fakturu (ta patří k podnikání). Uvedete své jméno, adresu, popis činnosti, částku a datum. Pokud vám firma platí opakovaně a chce řádné faktury, je to signál, že už potřebujete živnost.
Co když mi příležitostný příjem zaplatí firma?
Firma vám může zaplatit za jednorázovou činnost, obvykle na základě smlouvy o dílo nebo příkazní smlouvy. Firma z takové platby neodvádí zálohu na daň (na rozdíl od zaměstnání). Vy příjem počítáte do limitu 50 000 Kč a nad něj ho uvedete jako ostatní příjem dle § 10.
Vztahuje se limit 50 000 Kč i na prodej nemovitosti?
Ne. Prodej nemovitostí má vlastní pravidla osvobození v § 4 ZDP (časový test 5 let u nemovitostí nabytých do konce roku 2020, 10 let u nabytých později, případně osvobození při použití prostředků na vlastní bytovou potřebu). Limit 50 000 Kč se na nemovitosti nevztahuje.
Může mít příležitostný příjem i zaměstnanec, student nebo důchodce?
Ano, limit 50 000 Kč platí pro každého poplatníka stejně. Zaměstnanec, který nepřesáhne limit a nemá jiné důvody pro podání přiznání, přiznání podávat nemusí a ročního zúčtování u zaměstnavatele se příležitostný příjem netýká.
Shrnutí: kdy danit a kdy ne
Přehled povinností podle výše příjmu
| Výše příležitostného příjmu za rok | Daň z příjmů | Sociální pojištění | Zdravotní pojištění | Daňové přiznání |
|---|---|---|---|---|
| Do 50 000 Kč | Osvobozeno | Ne | Ne | Ne (kvůli tomuto příjmu) |
| Nad 50 000 Kč | Ano, z celé částky (15 %) | Ne | Ne | Ano |
| Soustavná činnost (jakákoliv výše) | Podle § 7 (podnikání) | Ano | Ano | Ano |
Až se z občasného přivýdělku stane podnikání, budete potřebovat vystavovat řádné doklady. S naším generátorem faktur vytvoříte první fakturu zdarma bez registrace a instalace.
Zdroje a reference
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů - § 4 odst. 1 písm. c), § 10 odst. 1 písm. a), § 10 odst. 3 písm. a), § 10 odst. 4: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
- Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání - § 2 (definice živnosti), § 61-63 (přestupky): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-455
- Zákon č. 349/2023 Sb. (konsolidační balíček, zvýšení limitu na 50 000 Kč): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2023-349
- Finanční správa ČR - Ostatní příjmy fyzických osob (§ 10): https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/fyzicke-osoby/ostatni
- Finanční správa ČR - Daňové tiskopisy: https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/danove-tiskopisy
- Portál MOJE daně - elektronické podání přiznání: https://www.mojedane.cz/
- ČSSZ - Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026 (zálohy, rozhodná částka): https://www.cssz.gov.cz/-/prehled-nejdulezitejsich-udaju-pro-socialni-zabezpeceni-v-roce-2026
- VZP ČR - Platby zdravotního pojištění v roce 2026: https://www.vzp.cz/o-nas/tiskove-centrum/otazky-tydne/platby-zdravotniho-pojisteni-v-roce-2026
Tento článek slouží jako obecný informační průvodce a nepředstavuje závazné právní ani daňové poradenství. Daňová legislativa se může měnit. Pro řešení konkrétní situace doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem nebo příslušným finančním úřadem. Informace v článku vycházejí z legislativy platné k srpnu 2026.